Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Beru na vědomí

přehled článků

Kde vlastně vznikla Praha? Dnešní centrum to není

doporučujeme | 31. 7. 2015


Každý ví, že historické centrum Prahy se rozkládá v kotlině mezi Pražským hradem a Vyšehradem. Na levém břehu je vymezeno strmými svahy Petřína a Letné, na pravém břehu vrchem Vítkovem, Viničními horami a Nuselským údolím. Jenže tomu tak nebylo od pradávna. Těžiště nejstaršího osídlení bychom našli o kousek severněji, a to v oblasti dnešních Dejvic a Bubenče. Právě sem archeologové umisťují předchůdce dnešní Prahy, jakousi PraPrahu.

Autor: Petr Kučera (facebooková stránka)

 

album/News_Model_News/1019/SAM_1500px.jpg 
Malá Strana? Staré Město? Tam nechoď, tam chcípnul mamut.


První pravěcí lidé územím pražské kotliny pouze procházeli. Jednalo se o lovecké skupiny, které ve starší době kamenné (před 20 až 30 000 lety) putovaly za zvěří a dočasně osídlovaly místa na březích a v zátokách Vltavy. Tuto dobu nám poutavě popsal Eduard Štorch ve svém románu Lovci mamutů, v němž jedno z dočasných sídel lovecké tlupy umisťuje na Bílou skálu v Libni. Ke vzniku prvních trvalých sídel došlo až v souvislosti s celkovým oteplováním, táním ledovců a přechodem od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělství v období tzv. neolitické revoluce před 10 000 lety. Nejstarší osady vznikaly v nejúrodnějších oblastech kolem vodních toků v místech, kde byly mělké a daly se přebrodit. Vhodné podmínky k trvalému osídlení nabízela na území dnešní Prahy především rozlehlá dejvicko-bubenečská kotlina, přirozeně chráněná před povodněmi a nepříznivými větry. Zdejší specifické mikroklima, úrodné sprašové půdy a přítomnost Dejvického potoka vytvářely téměř ideální podmínky pro rozvoj zemědělství. Ze severu navíc kotlinu lemovalo Šárecké údolí, jehož hluboké a stinné lesy byly bohatým zdrojem zvěře a různých plodů.

album/News_Model_News/1019/pravek_1500px.jpg
Dnes by si mohla zajít třeba do Café Záhorský 


Jak šel čas, střídaly se v pražské kotlině na křižovatce Evropy různé kmeny a kultury. Po Keltech, Germánech a Langobardech přicházejí v polovině 6. století první Slované, kteří zakládají své zemědělské osady v úrodných údolích menších vodních toků. Trvalé usazení obyvatelstva vytvořilo podmínky pro ekonomický a společenský rozvoj. Jako střediska správy, výroby a obchodu vznikají opevněná výšinná hradiště jako Levý Hradec, Bohnice, Šárka a Butovice. Těžiště osídlení pražské kotliny však zůstává v úrodné oblasti Dejvic a Bubenče, kde se nacházely desítky osad a kudy směřovaly i hlavní cesty k trojskému brodu v Podbabě. Správním centrem oblasti bylo hradiště na vrchu Džbán v Šáreckém údolí, se svou rozlohou 23 ha největší z pražských hradišť.

album/News_Model_News/1019/parkSarka1500px.jpg
Dnes je park Šárka všechno, jen ne centrum. Bohudík. 

Zásadní zlom nastává až po polovině 9. století, kdy je na hradčanském ostrohu založeno hradiště Praha, dnešní Pražský hrad. Ten neměl z hlediska obyvatelnosti výhodné podmínky, ostroh byl příliš úzký a dlouhý, jeho strategický význam byl však značný. Svou polohou umožňoval bezprostřední kontrolu pražské kotliny a klíčových vltavských brodů na jeho úpatí, ke kterým směřovaly dálkové obchodní cesty. Na Pražský hrad se tak záhy přesouvá sídlo přemyslovských knížat z Levého Hradce a rychle upadá význam starších slovanských hradišť i dejvicko-bubenečské kotliny. Osídlení se stěhuje do prostoru pod Pražským hradem a postupně se přelévá na pravý břeh, kde v následujících dvou stoletích vznikají první kupecké osady s románskými kostelíky. K ochraně pravobřežní části je v polovině 10. století založeno hradiště nad ústím potoka Botiče, dnešní Vyšehrad. Mezi oběma královskými hrady vzniká sídelní aglomerace, nazývaná v té době „Mezigrady“ (Mezihradí), postupem času srůstající v jednotlivá pražská města. Oblast Dejvic a Bubenče, naše PraPraha, tak upadá na několik dalších staletí v zapomnění. Stavební aktivita se zde znovu probudí až ve dvacátých letech 20. století, kdy zde podle regulačního plánu Antonína Engela vzniknou Dejvice.


O dnešních Dejvicích jsme napsali dvoudílného průvodce: První díl ZDE a druhý ZDE.

 

přehled článků

Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější akce v metropoli pro malé i velké. Poradíme vám, kam s vašimi ratolestmi v Praze vyrazit, pokud se chcete pobavit, inspirovat nebo jen utéct nudě sobotního či nedělního odpoledne.

Vybrali jsme nejlepší zmrzlinárny v Praze, nejen v centru, ale i dál od řeky. Ochutnat můžete klasickou zmrzku, parlorky (tedy cookies se zmrzlinou) i lahodný sorbet.

Konečně nemusíte sedět v kanclu, máte tolik nápadů na to, co dělat venku, a ono... prší! Jestli už vážně nevíte coby a koušete se doma nudou, nechte se inspirovat!