CityBee

Pohybová satira se volně inspiruje osobností české novinářky, která k tématu dezinfosvěta přistupuje s empatií a nezdolnou vytrvalostí. Pohyb, slovo, živá hudba, dynamika, energie, nadsázka. Tvorba Farmy v jeskyni je konkrétnější než tanec a abstraktnější než činohra. Český hrdina je tu pro ty, kterým to není jedno. Nejen pro liberály. 

Oni. Vyhýbáme se jim, nechceme v jejich světě žít, střety s nimi dopředu vzdáváme. A navzájem s sebou opovrhujeme.
Ona. Setkává se s těmi, od nichž to schytává. Opakovaně. „Já se musím jít podívat, jak vypadá jejich zahrádka, co oni říkají, jak žijí, protože jinak se jich budu bát a nebudu jim rozumět.“

Pohybová satira se volně inspiruje osobností novinářky Ivany Svobodové, jejíž „mise“ ji zavedla až do obýváku důchodce, který chtěl zachránit „naši zemičku“ a stal se tak „prvním českým teroristou“: „To vás zaujme, že někdo pokácí stromy, chce vykolejit vlak, a předstírá, že je Muslim.“

V Českém hrdinovi se prolíná politické s intimním, veřejné s osobním. Je o poutech, které si jeden vůči druhému vytváříme, jakkoli jsme si cizí. O vztazích ve společnosti názorových střetů; o tom, co všechno jsme ochotni udělat pro svět, ve kterém chceme žít.

Pohyb, slovo, živá hudba, dynamika, energie, nadsázka. Jak jsme u souboru Farma v jeskyni zvyklí, i tato inscenace je konkrétnější než tanec a abstraktnější než činohra. Pro vás, kterým to není jedno. Nejen pro liberály.

„Je to takový domotaný svět. Musíš si jít na ty lidi sáhnout, prostě nemůžem si tady jen říkat, že oni jsou chodící dezinformace a zapisovat si to, nebo o tom mudrovat.“