CityBee

Společný projekt Národního muzea a Domu bavorských dějin, česko-bavorská zemská výstava, navazuje na výstavu v německém Řezně, navíc však přináší barokní poklady ze sbírek Národního muzea i od českých a zahraničních zapůjčitelů. Vzácná přehlídka unikátních uměleckých děl uspořádaných do šesti tematických celků boří zažité stereotypní představy o baroku jako o období temna a politických konfliktů a do popředí staví epochální rozmach prezentující obě země jako společný kulturní prostor propojený vzájemnou inspirací.

Příběh baroka v Národním muzeu je přehlídkou vynikajících uměleckých děl, která představuje obě země, Čechy i Bavorsko jako součást jednotného prostoru barokní kultury ve střední Evropě. Výstava je ve čtyřech sálech Historické budovy Národního muzea členěna do šesti tematických částí. První částí je Prolog: Světla a stíny, druhá kapitola má název Bouřlivé časy, třetí část výstavy nese název Prostor baroka: Velké staveniště, čtvrtý oddíl má název Barokní divadlo světa, pátou částí výstavy je Epilog: Baroko v Bavorsku a v Čechách a poslední, šestou částí, jsou Barokní skvosty ze sbírek Národního muzea.

Ve výstavě máte jedinečnou příležitost spatřit celkem 218 originálních, evropsky mimořádných sbírkových předmětů z oblasti malířství, sochařství, architektury, hudby, divadla či vědy, z nichž některé jsou opravdovými unikáty nedozírné hodnoty a některé budou vystaveny vůbec poprvé v historii jako například dřevořezba Kalvárie z piaristického kláštera v Praze na Novém Městě od Matyáše Brauna. V jednotlivých sekcích výstavy si můžete prohlédnout i další jedinečné sbírkové předměty, jako jsou dřevořezba s vyobrazením Jana Nepomuckého v životní velikosti od autora Jana Brokoffa zapůjčená z Muzea Šumavy, Dientzenhoferovský skicář z období kolem roku 1680 zapůjčený z Bavorského národního muzea v Mnichově, olej na plátně s názvem Bitva na Bílé hoře dne 8. listopadu 1620 od malíře Pietera Snayerse, zapůjčený z Bayerisches Armeemuseum, mramorová náhrobní deska v podobě kostry v životní velikosti ze salcburského muzea, či alegorický obraz malíře Jacoba Gerritsze Loefa Loď Církve z muzea v Utrechtu. K dalším výjimečným exponátům výstavy patří také Kostým Pallas Athény, antické bohyně moudrosti a války ze Státního hradu a zámku Český Krumlov, obraz Podobizna šlechtice v alegorickém kostýmu z koňského baletu La Contesa dell’Aria e dell’Acqua ze Státního zámku Rájec nad Svitavou, dvojportrét Fridricha Falckého a Alžběty Stuartovny, rozměrná malba Ferdinand II. s pohledem na Pražský hrad nebo lamelový trojportét Bernad Ignác z Martinic.

Zajímavý tematický soubor předmětů tvoří architektonické modely z německých sbírek a modelletta ze sbírek českých. Unikátní je například otevíratelný dřevěný model evangelického kostela Nejsvětější Trojice v Řezně z roku 1627 či model dřevěné divadelní scény, která byla vestavěna do areálu letní jízdárny Pražského hradu. Sekci modellett reprezentuje model malířského díla v drobném měřítku k nástropní malbě knihovního sálu jezuitské koleje Klementinum v Praze ze sbírek Národního muzea.

Zcela novou kapitolou výstavy, kterou můžete spatřit pouze v Praze, jsou Barokní skvosty ze sbírek Národního muzea, které ukrývají řadu mimořádných památek jako například dámské barokní střevíce či kytaru se zalomeným krkem. Pozoruhodný je také soubor exponátů z bývalého Matematického muzea původně založeného při staroměstské jezuitské koleji Klementinum ve 20. letech 18. století, nejstaršího veřejného muzea v českých zemích a jednoho z nejstarších v Evropě. To uchovávalo mechanické přístroje, cizokrajné a domácí přírodniny i nejrůznější kuriozity. Jejich část dnes náleží Národnímu muzeu.

Vedle velkých českých sbírkových institucí, jako je Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Arcibiskupství pražské nebo Správa Pražského hradu se na výstavě objeví exponáty z vlastnictví menších organizací, měst, far či od soukromých vlastníků. Podobně je tomu i v případě zahraničních zapůjčitelů z Německa, Rakouska a Holandska.

V rámci výstavy se můžete těšit na interaktivní a haptické prvky, jako jsou dvě multimediální stanice s detaily obrazů a architektonických návrhů, a mapy s vyznačenými lokalitami a památkami. Dalším zajímavým prvkem je 3D model kostela sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí či rozpohybované barokní obrazy.