CityBee

Joel-Peter Witkin patří už více než pět desetiletí k nejvlivnějším autorům, kteří posunuli fotografii do centra výtvarného umění. Jeho inscenované obrazy a důsledná práce s materiálem tisku rozrušují hranice mezi fotografií a malbou, mezi dokumentem a scénou.

Výběr z let 2010–2025 představuje pozdní syntézu tohoto přístupu: promyšlený průnik žánrů, který vede ke zpomalenému čtení obrazu jako události, nikoli k rychlému dojmu. Ve Witkinově tvorbě se cyklicky vracejí motivy vanitas, metamorfózy a střetu posvátného a profánního. Text v obraze funguje jako režijní poznámka, humor zpřítomňuje scénu a záměrné vychýlení kompozice zastaví pohled a vrací jej k jádru děje. Krása tu není styl, ale odvaha: rodí se z konfliktu řádu a hmoty, vyžaduje čas, toleranci ambivalence a disciplinovaný pohled. Zásahy do negativu, koláž, tónování i škrábance převádějí čas vzniku do času čtení; světlo tu funguje jako nástroj, který vytahuje z temnoty i to, co bychom raději přehlédli. Pozdní práce střídají monumentální inscenované kompozice a komorní formáty, ale jednotná metoda trvá: přesná konstrukce drží obraz v napětí, aby nesklouzl k efektu či moralizování. Výstava zároveň akcentuje kresby – jako partitury kompozice i intimní protějšek fotografií. Odhalují gesto, promýšlejí vztahy linií a tvarů a ukazují, jak se obraz rodí ještě před expozicí. Kresby tak otevírají nahlédnutí do autorovy pracovní disciplíny a rozšiřují význam fotografických scén. Výstava Broken World přináší zkušenost zpomalení, která vrací obrazu důstojnost. Připomíná Witkinovu výjimečnou pozici v umění posledních desetiletí a ukazuje, proč jeho dílo i dnes formuje způsob, jak přemýšlíme o těle, paměti a smyslu obrazu.

Kurátor: Otto M. Urban

Joel-Peter Witkin (nar. 1939, Brooklyn, New York) je americký fotograf žijící v Albuquerque. Jeho dílo patří k nejvýraznějším příkladům inscenované fotografie 20. a 21. století. Proslul pečlivě komponovanými scénami, v nichž propojuje témata smrti, víry, tělesnosti, sexuality i odlišnosti s odkazy na dějiny malířství a náboženskou ikonografii. Charakteristickým znakem jeho práce je i experiment s fotografickým procesem, škrábání a tónování negativů či ruční zásahy do pozitivů, které umocňují jedinečnou estetiku. Witkinovy fotografie vyvolávají kontroverze, ale zároveň jsou ceněny pro schopnost spojit krásu s tabu a poezii s brutalitou. Jeho díla jsou ve sbírkách významných institucí, mimo jiné v Museum of Modern Art v New Yorku, J. Paul Getty Museum v Los Angeles, National Gallery ve Washingtonu, Victoria and Albert Museum v Londýně nebo v Centre Georges Pompidou v Paříži. Samostatné výstavy měl například v Museo Reina Sofía v Madridu, v Arizona State University Art Museum či v MoMA v New Yorku.