Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Beru na vědomí
[design/2015/icon-vizitka-detail-header.png]

Franz Kafka Muzeum

Praha 1, Cihelná 635/2a,

zpět na výpis
 
Franz Kafka Muzeum

Dlouhodobá výstava „Město K. Franz Kafka a Praha“ byla v Praze otevřena v létě roku 2005.

Kategorie: poznání|muzea

Výstava je rozdělena do dvou částí - Existenciální prostor a Imaginární topografie.

 

Existenciální prostor - V první fázi vstupu do Kafkova světa se setkáváme s tím, co město se spisovatelem dělá, jak tvaruje jeho život, jakou stopu v něm zanechává. Praha na Kafku působí celou svou proměňující silou a uzavírá ho v existenciálním prostoru, do něhož může vstoupit jen tak, že "pohled připoutá k povrchu věci". Praha nutí Kafku k prostorovému zúžení, dávkujíc vytrvale svá tajemství. Praha přináší mýtus, svou temnou magii, nádhernou dekoraci, ale nenávidí to, co je zjevné. A to je právě to, co Kafka zachycuje.

 

Město se představuje jako matička s drápy, je obdařeno minulostí větší, než je jeho přítomnost, je chráněno svým kouzlem, ale zároveň zvedá obří, neustále hrozící pěst. Deníky a objemná korespondence se členy rodiny, přáteli, snoubenkami a nakladateli jsou dokladem tohoto vlivu. Naším úmyslem je zkoumat je z Kafkova pohledu. Výlučně životopisný nebo pouze chronologický přístup by byl nedostatečný. Je pro nás výzvou v hutnosti zachytit hlavní konflikty v životě Kafky v Praze a nechat se vést pohledem spisovatele samého. Znamená to Kafku doprovázet, když sestupuje do hlubin svého města, přijmout za vlastní vějíř jeho pocitů a vnímání, účastnit se postupujícího deformování časoprostoru, zkrátka přijmout zkušenost, v níž je dovoleno vše až na lhostejnost.

 

Imaginární topografie - Způsob, jakým Kafka zobrazuje své město, představuje jeden z nejzáhadnějších postupů moderní literatury. Ve svých románech a povídkách Kafka, až na několik výjimek, nepojmenovává místa, která popisuje. Město ustupuje do pozadí, přestává být rozpoznatelné podle svých budov, mostů a památek. A ačkoliv může obyvatel Prahy nebo znalec Kafky nakonec tyto památky poznat, proměnily se v něco jiného.



Často se objevuje snaha doložit, že se kafkovské fikce odehrávají v Praze. Obvykle se předpokládá, že bezejmennou katedrálou, jež se objevuje v Procesu, je chrám sv. Víta; že cesta Josefa K. v poslední kapitole tohoto románu vede ze Starého Města přes Karlův most na vnější okraj Malé Strany. Také se říká, že v Ortelu se z Berdemannova okna dá spatřit nábřeží, Vltava a její břeh tak, jak je to vidět z Mikulášské ulice, kde v roce 1912 žila Kafkova rodina. Existují snahy dokázat, že topografie Prahy je přítomna vždy, jenomže není jmenována.
 
Avšak to není podstatné. Kafka ve svých fikcích postupuje složitějším způsobem: proměňuje Praha v imaginární topografii, jež přesahuje klamnost realismu. Fantaskní kafkovská architektura sleduje jiné cíle. Podstatná už není určitá kancelář, škola, ústav, univerzita, kostel, vězení nebo zámek, nýbrž to, co tyto stavby vyjevují, když fungují jako topologické metafory nebo alegorická místa. Jaké překvapení nám chystá tato proměněná Praha? Kam až nás může metamorfóza města dovést?
Cihelná 635/2a
Praha 1
Navigovat
MHD

Také by tě mohlo zajímat:

Naše speciální výběry pro milovníky městského života. Navštivte doporučené akce i místa, která stojí za to.

 

Vybrali jsme nejlepší zmrzlinárny v Praze, nejen v centru, ale i dál od řeky. Ochutnat můžete klasickou zmrzku, parlorky (tedy cookies se zmrzlinou) i lahodný sorbet.

Doporučujeme vyzkoušet: