CityBee

Sbírkové expozice

• Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200⁠–⁠1550

Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200⁠–⁠1550
Expozice představuje na více než dvou stovkách exponátů proměny výtvarné kultury v českých zemích během tří staletí. Jádro tvoří sbírkové fondy NGP doplněné o zápůjčky z církevních, státních i soukromých sbírek. K pokladům národního kulturního dědictví patří díla mistrů z období vlády Lucemburků, tedy práce Mistra Michelské madony, Mistra Vyšebrodského cyklu, Mistra Theodorika, Mistra Třeboňského oltáře a další díla tzv. krásného slohu. Neobyčejný význam mají také práce spjaté s opětovným rozmachem českých zemí v době vlády Vladislava a Ludvíka Jagellonských. Toto období zastupují práce Mistra Svatojiřského oltáře, Mistra Puchnerovy archy, Mistra Litoměřického oltáře, Mistra Oplakávání ze Žebráku, Mistra Oplakávání ze Zvíkova a dalších. Expozice záměrně překračuje hranice českých zemí, spolu s bohemiky jsou představena díla mistrů význačných středoevropských oblastí, jakými byly například Franky, Rakousy, Bavorsko či Sasko. Můžete si tak prohlédnout mimo jiné práce Hanse Pleydenwurffa, Albrechta Altdorfera a Lucase Cranacha.

Otevírací doba
úterý - neděle: 10:00 - 18:00

Info o objektu
Klášter Na Františku byl prvním sdruženým dvojklášterem klarisek a menších bratří v Záalpí, byl však také budován jako rodové pohřebiště Přemyslovců. Stal se místem královské korunovace i svědkem královských pohřbů, místem posledního odpočinku sv. Anežky České.

Význam kláštera po Anežčině smrti neupadl, ctili jej také Lucemburkové, nástupci Přemyslovců. Řeholnice obývaly klášter až do počátku husitských válek, po jejich skončení se do kláštera navrátily a usilovaly o jeho obnovu. Další etapou dějin kláštera je jeho převzetí dominikány v době rudolfínské. Tehdy definitivně zanikl klášter menších bratří. Pozemky kláštera byly rozprodány, postupně na nich vznikala nová městská čtvrť. Po odchodu dominikánů se klarisky na František vrátily, úpadek kláštera však nezastavily. Roku 1782 byl Josefem II. klášter zrušen a následně prodán v dražbě.

Zchátralému klášteru pronajímanému pro nejrůznější účely opakovaně hrozilo zboření. Poslední návrh přinesl asanační plán Prahy na sklonku 19. století. Díky svému významu však klášter zániku unikl. Od počátku 20. století byl postupně dokumentován, zkoumán a opravován. I přes pohnuté osudy areálu se dodnes dochovalo jádro unikátní dispozice bývalého dvojkláštera. V sedmdesátých letech 20. století byl prohlášen národní kulturní památkou. Po dlouhotrvající rekonstrukci pak byl v osmdesátých letech zpřístupněn. Dějiny jednotlivých staveb mapují za-stavení prohlídkového okruhu v exteriéru i interiéru kláštera. 

Přízemí areálu zaujímá prohlídkový okruh věnovaný historii dvojkláštera a jeho zakladatelce. Jeho součástí je také lapidárium v konventu klarisek (černá kuchyně a refektář) a menších bratří (ambit), které zahrnuje významný soubor architektonických fragmentů z doby výstavby kláštera, zakládacích desek oltářů a náhrobních kamenů. Celoročně a zdarma jsou přístupné také obě klášterní zahrady s prohlídkovým okruhem architekturou kláštera a sochařskými díly předních českých umělců.