CityBee

Martin Krška před administrativní budovou Port7 v rámci festivalu Open House Praha v loňském roce.
Foto: Open House Praha/Vojtěch Kroutil

 

Open House Festival 2026

Open House Praha

18.05. - 24.05.

Na úvod několik čísel, která vám představí festival Open House Praha:

→ 12. ročník – Letos od 18. května se uskuteční v pořadí již 12. ročník
→ 120 – Tolik běžně nepřístupných budov se loni otevřelo v Praze
→ 104 500 – Otevřené budovy i doprovodné akce navštívilo loni více než 100 tisíc lidí
→ 650 – Na festivalu se spolupodílelo na 650 dobrovolníků a dobrovolnic

Jedním z dobrovolníků zapojených do loňského ročníku byl i Martin Krška. Již pátým rokem pracuje jako manažer pro vztahy s veřejností v Národní technické knihovně (NTK) v Dejvicích. Knihovna se dříve do festivalu také zapojovala, ale v posledních dvou letech jste ji na seznamu otevřených budov nenašli. 

„Festivalu se už neúčastníme, protože jsme otevření 24/7 a návštěvníci se mohou pohybovat téměř po celé budově,” vysvětluje v rozhovoru pro CityBee Martin Krška. „Občas ale budovou z radosti provedu své přátele nebo známé, kteří mi napíšou na LinkedIn.”

Jelikož mu častější provázení začalo chybět, rozhodl se vloni přihlásit do Open House Praha jako dobrovolník a vyměnit notoricky známé prostory knihovny za nové objekty. „Moje první ‚služby‘ byly v divadle Nová Spirála na holešovickém Výstavišti a v kancelářském komplexu Port7 nad železniční stanicí Praha-Holešovice.”

Foto: Open House Praha, Vojtěch Kroutil

Co vlastně obnáší práce dobrovolníka? Může to dělat každý?

Dobrovolník se nejprve setká s vedoucím dobrovolnického týmu. Na schůzce se všichni seznámí s oblastí i budovami, kde budou provázet a zajišťovat organizaci návštěvníků. Je to hodně flexibilní. Můžeš provázet, nebo pomáhat s organizací, vše je o domluvě. 

…a pokud bych chtěl provázet?

Musíš si nastudovat podklady k budovám. Já jsem si je třeba doplnil historickými fotografiemi, které jsem našel na internetu a vytiskl. Jinak je to práce opravdu pro každého. Stačí nebát se lidí a mluvit dostatečně nahlas, aby tě všichni slyšeli.

Můžu si vybrat objekty, kde budu jako dobrovolník provázet?

Ano, řeší se to na týmové schůzce. Ne vždy je možné provázet právě v budovách, které jsou pro tebe srdcovkou, ale vedoucí týmů se snaží maximálně přihlédnout k tvým časovým možnostem i přáním. Pokud to jen trochu jde, šance dostat se tam, kam chceš, určitě existuje.

Foto: Open House Praha, Vendula Tichá

NENÍ TO „PIANKO“

Pokud by někdo ze čtenářů CityBee uvažoval o podobné zkušenosti, co by měl dopředu zvážit?

Určitě je dobré počítat s tím, že provázení není vždy úplně „pianko”. V hodně navštěvovaných budovách se může stát, že se k jídlu nebo na toaletu dostaneš až ve chvíli, kdy to fronta dovolí.

Někdy se člověk pořádně zastaví třeba až po čtyřech hodinách nebo úplně na konci dne. Vše se podřizuje návštěvníkům, pro které tam během festivalu jsme. Zároveň ale pracujeme v týmech, jejichž členové se navzájem podporují a pomáhají si, a právě to je na tom často ten nejhezčí zážitek.

Co konkrétně potom jako dobrovolník děláte v rámci festivalového víkendu?

Buď připravuješ místo – označíš ho plakátem a balonky, nachystáš prodej festivalového alba se samolepkami – nebo organizuješ návštěvníky a zadáváš do mobilní aplikace informace o čekací době, aby příchozí věděli, co mohou čekat. A pokud provázíš, tak prostě mluvíš a mluvíš.

Po skončení festivalu se pak můžeš těšit na skvělou dobrovolnickou garden party, kde se sejdou organizátoři i dobrovolníci, sdílejí historky a zkušenosti a těší se na další ročník.

Foto: Open House Praha, Radoslav Vnenčák

NĚCO SMYSLUPLNÉHO

Co je na práci dobrovolníka nejzajímavější?

Nejlepší je komunita lidí, které spojuje radost z toho udělat něco zdarma a ve svém volném čase pro ostatní. Dát lidem možnost nahlédnout do míst, kam by se běžně nedostali, seznámit je s historií daného místa a stát se prostředníkem jejich zážitku. Někdo to bere i jako osobní výzvu. Například naučit se mluvit zřetelně a nahlas před cizími lidmi. 

A co naopak nejtěžší?

Umět vystoupit ze své komfortní zóny a na čas podřídit vlastní pohodlí potřebám návštěvníků. Hlad, žízeň i odpočinek musí někdy počkat.

Co z toho po skončení festivalu máte? 

Především krásný pocit, že jsme udělali něco smysluplného a nezapomenutelného pro druhé a že třeba právě my někoho inspirujeme, aby se příští rok přidal jako dobrovolník. A také radost z toho, že jsem poznal další skvělé lidi, kteří mají rádi architekturu a historii stejně jako já a pro které je dobrovolnictví přirozenou součástí života.

Foto: Open House Praha, Radoslav Vnenčák

Zapojíte se jako dobrovolník i v roce 2026? Na co se těšíte?

Určitě se zapojím i letos. Upřímně si už po všech těch ročnících nedokážu život bez Open House Praha představit. Letos pro mě navíc půjde o speciální ročník, protože se mi splní jedno velké přání – budu provázet v Kongresové centrum Praha.

Jeho management totiž našel a vyslyšel mou prosbu pod jedním z mých příspěvků na LinkedInu, kde jsem o budově psal, a nabídl mi možnost provázet v jejích nádherných, ikonických a brutalistně působivých prostorách. Na to se těším opravdu maximálně. 

VIDEO
Proč se stát dobrovolníkem festivalu Open House Praha?

Foto: Open House Praha, Tomáš Sysel