Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Beru na vědomí

přehled článků

Krásná příroda Hostavic a přehršel památek Dolních Počernic

doporučujeme | 3. 8. 2007

...

Text: Petr Ryska
Nemusíte jezdit daleko za hranice Prahy, abyste si užili rozmanitosti přírody. V Praze se dá objevit všechno, třeba i dřevěné povalové chodníky přes mokřady jako na šumavských turistických stezkách či kmeny trčící z pískového jezera.

Štěstí na mimořádně pestrý přírodní rámec mají Hostavice a Dolní Počernice. Na jejich území najdeme  jak les, tak i potoky a rybníky, suchý poldr Rokytku s mokřady a přírodní rezervaci Na Pískovně. Navíc se obě čtvrtě nacházejí přímo na okraji přírodního parku Klánovice – Čihadla. 

Zajímavostí je, že se v celé oblasti počítá s výstavbou největší pražské přírodně – rekreační zóny, která se má rozprostírat od Černého Mostu až po Hostavice a Dolní Počernice a má se tu objevit rozsáhlá síť hypo-, in-line- a cyklo-stezek.

Jakoby už sama pestrost přírody nestačila, Dolní Počernice mají ještě jeden trumf v rukávu a to  neobvyklé množství památek.

Po všech nejkrásnějších přírodních zajímavostech a památkách Hostavic a Dolních Počernic je možné si udělat příjemnou vycházku podle orientační mapky.

OBRAZEK 7 MAPKA

Vycházku začneme u konečné autobusu č.110 ve středu Hostavic, kam se pohodlně dostaneme stromovou alejí také z blízkého nádraží Praha – Dolní Počernice (na mapce vyznačeno přerušovanou čarou).  Před námi je zelená plocha podlouhlého parku Vidlák, který byl zřízen na místě bývalého stejnojmenného rybníka na Hostavickém potoce. Původní rybník  připomíná i název ulice a vrby okolo naznačují, kde se dříve rybník nacházel. 

Vydáme se Pilskou ulicí do původního jádra vsi. Hostavice jsou vesnicí středověkého původu, první zmínka o nich je již z roku 1432. Až do konce 19. století byly nevelikou zemědělskou vsí, což dodnes potvrzuje poměrně malé vesnické jádro. Největší  nárůst obyvatel v Hostavicích zazanamenali v době první republiky, kdy na katastru Hostavic na druhé straně Českobrodské silnice vyrostla rozsáhlá legionářská kolonie rodinných domků nazvaná Jahodnice. Počet obyvatel tak vzrostl z 208 v roce 1921 na 1161 v roce 1930 a počet domů ve stejném období  z pouhých 22 domů dokonce na 174. Záměry dalšího rozvoje Hostavic za první republiky přitom byly, jak se brzy dozvíme, ještě mnohem velkolepější. K Praze byly Hostavice připojeny v roce 1968 společně s Kyjemi jako jejich osada.

Nejzajímavější památkou Hostavic je zámek čp. 9  uprostřed zámeckého parku, což je poměrně novodobá stavba z druhé poloviny 19. století v historizujícím pojetí, čili nejedná se o zámek v pravém slova smyslu, nýbrž spíše o vilu. Zámek s pozemky koupil od statkáře Kolmana v roce 1934 podnikatel Baťa, který zde měl v úmyslu vystavět rozsáhlé zahradní město na pláni na Čihadlech. Navrhl i vlastní regulační plán. Satelitní město mělo být naprosto soběstačné -s náměstím, vlastním obchodním centrem, spolkovým domem, kavárnou, lázněmi, tělocvičnou i školou a v údolí Rokytky měl být vybudován velký sportovní areál i s tenisovými dvorci.  Z důvodu zamezení jednotvárnosti zástavby se v zahradním městě  měly střídat  dvojdomky a domky ve skupinách, všechny v zahradách s nízkými ploty.  Bohužel z celého projektu v době těsně před válkou v napjaté politické situaci sešlo a přednost dostalo vojenské cvičiště.  V padesátých letech 20. století se zámek změnil na základní a  mateřskou školu a od od roku 2005 tady sídlí soukromá  vysoká škola tělesné výchovy a sportu.   V době, kdy zámek  kupoval podnikatel Baťa, bychom v přízemí s klenutými stropy našli dvě kuchyně a tři pokoje a v patře deset místností. Z tehdejšího interiérového vybavení se do dnešních dnů zachovala kachlová kamna s reliéfy.

Na návsi před domem čp. 7 stojí zvonička s jehlancovitou šindelovou stříškou. Mezi trámy je zavěšený  zvonek s reliéfem  sv. Jana Nepomuckého. Při opravě zvoničky bylo uvnitř nalezeno pouzdro, které udává jako letopočet jejího zřízení rok 1730.

Od zvoničky pokračujeme ulicí  Pilskou, Froncovou a zabočíma vpravo do Farské ulice, jdeme na její konec a v jejím pokračování jdeme dále pěšinou do údolní nivy suchého poldru Čihadla, kde nás očekávají opravdové přírodní hody.

Suchý poldr Čihadla je největší realizovaný hydro-ekologický projekt v Praze. Koryto Rokytky, které bylo v minulosti uměle zregulováno a narovnáno, bylo opět přetvořeno do přírodní podoby s meandry, mokřady a umělými tůňkami.

I soutok se Svépravickým potokem byl posunut dále po toku a Svépravický potok tak protéká po okraji lesa přímo mezi kmeny stromů.  

V případě velké vody se celý poldr uzavře, nechá se zatopit a tím působí jako protipovodňová obrana. Celá oblast připomíná mokřady s dřevěnými povalovými chodníky někde na blatech.

Za první lávkou přes Hostavický poptok můžeme odbočit po pěšince vpravo, po chvíli, přejdeme dřevěnou lávku přes Rokytku.






 

přehled článků

Každý den je dobrou záminkou pro trochu té zelené terapie. Proto jsme pro vás připravili několik tipů, kam vyrazit za zelení. Pokud jste pražští, budete je mít na dosah ruky.

Nadopujeme vás cukrem v nově otevřené pobočce Waf-Waf v Palladiu. Pak si skočíte na jedno do Old Smíchov Pub. A veselou mysl udržíte i na kurzech malování v nové škole. Otevřela i kočičí kavárna nebo mexické bistro.

Vybrali jsme sedm pražských kaváren, kde je skvělá káva standardem, ale servírují k ní vždy ještě něco navíc. P.S. Neukazujte tento seznam na Pražském hradě!