CityBee

Zešílel římský imperátor, pětadvacetiletý Gaius Caesar Augustus Germanicus, zvaný Caligula, poté, co senátoři dbalí významu jeho bohu rovného mocenského postavení nechali zavraždit Drusillu, sestru, s níž udržoval incestní poměr? Nebo, jak se domnívají někteří historici, změnilo se zásadně jeho chování poté, co překonal encefalitidu?

Či – jak se táže snad nejvýznamnější existencionalistický myslitel a spisovatel Albert Camus (1913–1960), zatoužil lidmi zrazený osamělý mladík prozkoumat za cenu sebezničení krajní meze své údajně božské, tedy absolutní moci a ničemu se neodpovídající svobody?

Camusův Caligula hledá nedosažitelný prožitek absolutního souznění s kosmem, programově ponižuje a ničí pořádek světa, za nějž nese odpovědnost, blízké lidi, kteří ho milují či se ho bojí, a provokuje bohy, ve které nevěří právě tak jako ve vlastní božství. Dokáže někdo člověku, který se vyrval ze svého lidství, nastavit meze?