CityBee

V dnešní realitě stále převážně ženy nesou odpovědnost za poskytování péče. Současně jsme ponořeni do virtuálních pseudopravd, názorů a nekonečného proudu informací, které nás zasahují. Mnozí z nás žijí ve stavu neustálé únavy. V takovém kontextu se prosté zastavení, vnímání sebe a následování potřeb vlastního těla může stát politickým činem. Soukromé je politické.

Z této perspektivy vstupuje na scénu Martina Hajdyla Lacová – žena, tanečnice a matka tří malých dětí. Její téměř čtyřicetileté tělo nese množství veřejných i soukromých příběhů. „Second practice“, vycházející z třicetileté taneční praxe a tělesně-tanečních vzpomínek, vytváří prostor pro návrat k tomu, co je pro její existenci klíčové – k uvědomění vlastní taneční a tělesné historie, k naslouchání sobě samé v tanci a k potěšení z pohybu.

Představení zve diváky na cestu, v níž se prolínají obrazy minulosti a přítomnosti.
Dotýká se touhy ženy, tanečnice a matky ponořit se hluboko do sebe skrze praxi, která se v záplavě chaosu, únavy a neustálým rozptýlením každodenními povinnostmi stala druhořadou – praxi vědomého tance tady a teď.

Sólo Martiny Hajdyla Lacové, vytvořené ve spolupráci s choreografkou Renatou Piotrowskou-Auffret, tak neotvírá jen osobní příběh, ale i širší obraz toho, co současné společnosti chybí, co potřebuje nebo co sama zpochybňuje.

V rámci uvedení 1.11.2026 od 18h poskytujeme divákům hlídání dětí ve spolupráci s Parent-Friendly Culture. Pro rezervaci místa pro vaše dítě kontaktujte Adélu Lipavskou - adela@me-sa.cz

Kredity:
Koncept a text: Renata Piotrowska-Auffret
Choreografie: Martina Hajdyla Lacová, Renata Piotrowska-Auffret
Tanec: Martina Hajdyla Lacová
Hudba a Video: Simon Auffret a J.S.Bach
Kostým a scénografie: Natálie Rajnišová
Vizuální dramaturgie a světelný design: Joanna Leśnierowska

Foto vizuálu: Terezie Fojtová
Produkce: Adéla Lipavská
Technické zajištění: Sebastián Vích, Ján Čief, Jiří Hajdyla
PR management: Jolana Danková
Finanční management: Daniela Řeháková
Kreativní produkce: Jiří Hajdyla

V inscenaci jsou použity hudební citace z děl: STING: We`ll be together, Jørgen Knudsen - hudba do představení Manshape, Ben Frost, album: Aurora, skladba: Venter, hudba z představení VerTe Dance & Zrní: Ceviche, Ábris Gryllus - hudba z představení SOFT SPOT, Bach JS, Goldberg variations, BVW: Variation XXX. Quodibet a Aria da capo (interpretácia: Beatrice Rana), balet Spiaca krásavica, variácia Orgovánový kvet a slovenská lidová píseň.

Partneři projektu:
Hellerau - Evropské centrum umění, Divadlo Štúdio Tanca Banská Bystrica, Nová Síť / Art-in-res, festival 4+4 dny v pohybu, Co.labs, Venuše ve Švehlovce, Moving Station, Nowy Teatr Varšava.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury, hl. m. Prahy, Magistrátu města Brna, Státního fondu kultury, Národního plánu obnovy a Evropské unie.

Profily tvůrců:
Umělecká platforma ME-SA působí na nezávislé taneční scéně už od roku 2008. Její tvorbu dnes charakterizuje spolupráce napříč obory – od výtvarného umění přes sport a hudbu až po virtuální realitu – a také experimentální přístup k práci s pohybem, obrazem i divadelními strategiemi. V posledních letech se ME-SA zaměřuje na feministická témata. Společným jmenovatelem všech projektů a hlavní tvůrčí osobností platformy Martina Hajdyla Lacová.
Martina Hajdyla Lacová je choreografka, tanečnice, performerka. Vystudovala konzervatoř v Banské Bystrici a magisterské studium taneční pedagogiky na pražské HAMU, kde aktuálně pokračuje v doktorském programu. Ve své tvorbě využívá tanec jako koncept, jako součást komunikace a interakce, jako přirozený pohyb lidských těl. Za svou kariéru získala řadu ocenění: v roce 2015 cenu Tanečnice roku za výkon v SuperNaturals, o rok později nominaci na Cenu Thálie za sólovou inscenaci One of the Seven. V roce 2023 si odnesla Cenu Českých center za představení SOFT SPOT a o rok později Cenu Thálie v kategorii alternativní divadlo za inscenaci Bodies in Progress.
Renata Piotrowska-Auffret je choreografka a performerka, která ráda posouvá hranice mezi tancem, divadlem a performativním uměním. Inspiruje se osobními i fiktivními zkušenostmi a vkládá je do širších společenských souvislostí. Ve své tvorbě otevírá otázky politiky těla – toho, jak je tělo vnímáno v historii i dnes, ve veřejném prostoru i v soukromí, v textu i v pohybu. Zajímá ji napětí a někdy až perverzní vztahy mezi těmito světy.
Je spolukurátorkou pilotního programu Pavilonu tance a performativních umění při Muzeu moderního umění ve Varšavě a spolupracuje také s Institutem Adama Mickiewicze jako odbornice na choreografii.