CityBee

Evropa žije v romantickém mýtu o Africe. Návštěvník je přitom konfrontován s bídou, kdy místní běžně čekají na sezónní sklizně, zatímco obézní bohatí nakupují v Carrefouru za ceny vyšší než ve Francii. Umění, tak jak ho chápeme my v Evropě, v Africe nikoho příliš nezajímá. Ti originálnější umělci často žijí v Evropě, kde využívají tohoto romantického mýtu a přizpůsobují svůj jazyk západnímu vkusu. V Africe nicméně stále můžete poznat různé techniky, které se dědí z generace na generaci. Je to kontinent, jenž se vyznačuje také odlišným přístupem k symbolům a ornamentům, které často nesou subtilní význam a slouží jako prostředek komunikace namísto mluveného slova.

Expozice představuje aktuální tvorbu umělkyně, která reflektuje zkušenosti z rezidenčního pobytu ve Ville Karo v Beninu v roce 2024. Představena jsou převážně nová díla vytvořená speciálně pro výstavu ve Ville Pellé. V nich Karíma rozvíjí vlastní techniky a obohacuje je o nové metody a strategie, které poznala v Africe. Tento konstruktivní dialog divákovi umožňuje poznání odlišných kulturních přístupů. Důraz je kladen na koberce a objekty rukodělného charakteru, které propojují materiální a symbolickou rovinu.

Umělkyně ve své tvorbě čerpá z osobních zážitků, zároveň však překračuje hranice individuální zkušenosti směrem k univerzálním tématům. Oproti předchozí tvorbě nyní reflektuje poznatky o neevropském čtení symbolů v sociálních vztazích. Ovlivněna fenoménem vodunu se zajímala o rituály a iniciační praktiky s ním spojené. Inspirace beninskou tradicí přetvořila její přístup k práci s materiálem a dala vzniknout dílům, která kombinují introspekci s transcendentálním propojením spirituality člověka a přírody. Na rozdíl od evropského kontextu, jenž často odděluje umění a řemeslo, beninská praxe zůstává prosycena animistickými tradicemi vodunu. Tato zkušenost vedla umělkyni k hlubšímu prozkoumání vztahu mezi tělesností a duchovností.

Materiály, jako jsou textilie a různé přírodní suroviny, nesou specifický emocionální a symbolický význam. Propojení tradičního řemesla a duchovního přístupu proměňuje její díla v meditace o identitě a spojení s univerzálním vědomím. Přestože její koberce a objekty vycházejí z osobních příběhů, zároveň reflektují univerzální vazby mezi člověkem a tradicí. Koberce, stejně jako objekty, vycházejí z osobních zážitků a beninské kulturní paměti. Jsou to uzavřené prostory introspekce, v nichž se prolínají individuální a kolektivní dějiny. Karíma tímto obohacuje svou tvorbu osobní výpovědí. Zpochybňováním hranic mezi řemeslem a uměním vytváří díla, která balancují na pomezí osobní historie a univerzální narace. Charakteristickým znakem její práce je neustálý návrat jako nedílná součást identity. Řemeslo zde není pouze kulturním dědictvím, ale především prožitkem.

Skrz tělo je tak dialogem minulosti s osobními emocemi, které se v Karímině tvorbě prolínají a přetvářejí ve vizuální poezii.

Karíma Al-Mukhtarová (*1989) studovala u Jiřího Kovandy na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem, v Ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida na pražské UMPRUM a na intermédiích u Mileny Dopitové na AVU, kde promovala v roce 2018. Je vítězkou Essel Art Award CEE za Českou republiku (2013). V roce 2019 absolvovala několikaměsíční stáž CEAAC ve francouzském Štrasburku. V roce 2023 se účastnila prestižní rezidence v Art Omi v New Yorku. Jedním z hlavních témat její tvorby jsou otázky identity a proces socializace jedince.

Kurátor: Adam Hnojil

Tvorba umělkyně je podpořena programu Národního plánu obnovy Evropské unie.