CityBee

Narazili jsme na břeh, už se neutopíme,
zůstaneme jen šílení. Jen cizí.
Paměť, hrst mincí v planoucím jezeře.
A nahá nechráněná touha.
Stát se kamenem, necítit.
(Anna Ondrejková, fragment)

Nová inscenace mezinárodního souboru Farma v jeskyni – Útočiště 2025 – je vizuálně silným tanečním divadlem a koncertem zároveň. Vychází z rozhovorů s lidmi, kteří na útěku za svobodou prožili hraniční životní situace. Naléhavé téma režisér a choreograf Viliam Dočolomanský přetvořil do scénické básně. V nové podobě i obsazení navazuje na úspěšný projekt z roku 2018. Premiérová uvedení proběhnou 1., 2. a 3. března v Centru současného umění DOX.

Cesty tří lidí se protnou na útěku. Překonávají překážky a procházejí hraničními situacemi na náročné cestě za svobodou, poutáni k sobě navzájem. Úzkost, odvaha, selhání, radost, soucit. Jak vlastně náš svět nahlíží na hodnotu lidí „bez vlastního území“? Inscenace nereflektuje pouze aktuální dění, ale je především obrazem lidského hledání sebe sama a osobní transformace každého z nás.

„Situace, kdy nic nemáme a nemáme se ani kam vrátit, nás nutí se ptát, co je vlastně to útočiště, ta kotva. A kde to je? Je to někde mimo nás? A jsme tu v kritických momentech pro druhé? Co je pro mě vlastně tou nejvyšší hodnotou? Takové chvíle jsme patrně zažili všichni, a proto věřím, že se inscenace může dotknout mnohých,“ říká režisér Viliam Dočolomanský.

Expresivní a dynamické pohyby performerů vyvolávají atmosféru nepřetržitého napětí a nutí diváky být neustále ve střehu. Po boku performerky a zpěvačky Hany Varadzinové tentokrát vystoupí nová generace tanečních osobností souboru – Michaela Králiková, Andrej Štepita a David Králík.

Rukopis souboru je charakteristický nejen expresivním výrazem performerů, ale také úzkým propojením pohybu a hudby. Ta v této inscenaci dění určuje, ne pouze doprovází. Obě složky se však prolínají do neoddělitelného celku, neboť autorem hudby je sám choreograf Viliam Dočolomanský. Silnou atmosféru v podání předních jazzových muzikantů Marcela Bárty, Štěpána Janouška a Jana Chalupy / Víta Halšky dotváří zvukový design Evy Svobodové, který zní mimo jiné z amplionů dominujících scénografii.

Představení je věnováno našim přátelům z Tibetu.