CityBee

Cabaret Calembour a Ypsilon na druhou uvádí:
Milan Šotek: PLEJTVÁK

Po dvou letech od Cvidoule di Campo, za niž soubor loni obdržel cenu ČESKÝ TUČŇÁK 2012 v kategorii Mladé divadlo, přichází Cabaret Calembour s novou inscenací Plejtvák. Autorské divadlo, ke kterému si od roku 2009 odskakují absolventi činohry DAMU z velkých ansámblových divadel a ve kterém rozvíjejí poetiku divadel malých forem i českého literárního kabaretu, tentokrát zdramatizovalo dobrodružnou cestu kostry plejtváka myšoka „z norského pobřeží na pražské nábřeží“. Zatímco budova pražského Národního muzea prochází v těchto dnech rozsáhlou rekonstrukcí, jeho nejznámější, a až do roku 2017 návštěvníkům nepřístupný exponát ožije na prknech Cabaretu Calembour. Hra Milana Šotka navazuje na zdařilé Borůvčí (2009), které mj. v prosinci 2012 uvedla Česká televize v rámci cyklu Zveme vás do divadla. Plejtváka napsal přímo pro Ivana Luptáka, herce Divadla Na zábradlí, který se souborem vystoupí vůbec poprvé. Těšit se můžete na nejvyšší výskyt slovních hříček ve střední Evropě, samozřejmostí bude také skvělá hudba, které se opět ujal Igor Orozovič. Ústřední „Ódu na plejtváka“ nahraje Cabaret Calembour dokonce s dětským pěveckým sborem. Dalším vzácným hostem inscenace bude herečka Linda Rybová, která svůj hlas propůjčila velrybě. Plejtvák vznikl přímo pro malou scénu Studia Ypsilon jako součást projektu Ypsilon na druhou, v jehož rámci Braňo Holiček oslovil a přizval své spřízněné duše.

První polovina 90. let 19. století. Byt doktora Struny na pražském nábřeží. Vkusně a zámožně zařízený interiér připomíná díky klenutému žebroví břicho velryby. Doktor Struna, český vlastenec, přispěje zásadním dílem na zakoupení kostry plejtváka myšoka pro právě budované Národní muzeum. Po řadě eskapád – kosti plejtváka je nutno odmastit v nedaleké Ringhofferově továrně – má být skelet konečně umístěn do nové budovy. Tu za Strunou přichází prostředník ředitelství muzea, Malajel, s neradostnou zprávou: kostra se do muzea nevejde, je třeba ji zkrátit o sedm ocasních obratlů. Začíná boj mezi Strunou a Malajelem o sedmero obratlů. Vedlejší dějová linka se pak točí kolem komponování oslavné „Ódy na plejtváka“ a vztahu Strunovy služtičky k mladíkovi Karuzelskému, jenž vlastnoručně pohání druhou pražskou senzaci roku 1893 – kolotoč na Královských Vinohradech (dnes známý jako kolotoč na Letné, umístěný naproti Národnímu, tentokrát technickému muzeu). Nakonec dojde i na bedny rytíře Jiruše, uchovávané rovněž v pražském Národním muzeu, jejichž tajemný obsah se v minulém roce stal předmětem vášnivých debat.