CityBee

Pilotní akce rozsáhlého projektu na Pražském hradě se zaměří na bezmála tisíciletou historii korunovací českých králů, jimž vtiskl závazný řád Karel IV. v polovině 14. století. Nejvýznamnějším odznakem české královské moci byla nepochybně Svatováclavská koruna, která se již v době svého vzniku (před 1346) stala státním a zároveň sakrálním symbolem. To byl zřejmě důvod, proč – na rozdíl od mnoha jiných středověkých korun – se dochovala dodnes, a to dokonce v podobě, kterou jí vtiskl Karel IV. Mezi nejvzácnějšími exponáty bude možno shlédnout i unikátní sestavu dalších předmětů souvisejících s korunovacemi českých králů, zejména oba zemské relikviářové kříže a tzv. Zlatý veraikon, kultovní obraz Kristovy tváře, pocházející z  českého královského pokladu budovaného Karlem IV. na Karlštejně. Výstava dále přiblíží Korunovační řád Karla IV a vznik a vývoj korunovačního rituálu od 11. do 19. století, který, ač se odehrával stále na stejném půdoryse, přesto se měnil. Bude vysvětlena úloha Svatováclavské kaple a její výzdoby v kontextu českých královských korunovací a budování české panovnické moci. Nezapomeneme ani na historii a popis vybavení korunní komory a osudů českých korunovačních klenotů ve středověku i novověku.

Výstava bude výjimečná tím, že vůbec poprvé představí soubor českých korunovačních klenotů, dnes obecně vnímaný jako jeden celek, v jeho historickém vývoji. Insignie, jež náleží době Karla IV., budou vystaveny odděleně od těch odznaků královské moci, které byly ke Svatováclavské koruně přičleněny až v sedmnáctém, případně osmnáctém století. Široké veřejnosti možná není tolik známo, že za Karla IV. náležely ke korunovačnímu souboru gotické jablko a gotické žezlo, které se dodnes dochovaly a jsou vystaveny ve vídeňské klenotnici (na pražské výstavě je budou zastupovat kopie). Současné české královské jablko a žezlo, původně osobní královské insignie Ferdinanda I. z 16. století, budou tentokrát vystaveny v jiné časové i významové souvislosti, stejně jako korunovační plášť, který se stal součástí českého korunovačního souboru v roce 1791.

Jádro výstavy budou tvořit artefakty ze sbírek Pražského hradu a Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. K vidění bude také řada zajímavých zápůjček ať z domácích, či zahraničních sbírek. Jmenujme například nejstarší dochovaný rukopis Korunovačního řádu Karla IV. z roku 1374 z knihovny Czartoryskich v Krakově, portrét Matyáše Habsburského jako českého krále z roku 1611 vyobrazeného s kompletním gotickým souborem korunovačních klenotů z Kunsthistorisches Museum ve Vídni a korunu českých královen z počátku 14. století z pokladu ze Slezské Středy z vratislavského Národního muzea.