CityBee

Robert Křesťan – uznávaný skladatel, textař, básník a osobitý zpěvák, ale také hráč na banjo, kytaru a mandolínu. Již na gymnáziu založil skupinu Trapeři, ve které hraje na banjo (zde se potkává se svým současným spoluhráčem Petrem Surým). První větší úspěchy slavil s brněnskými Poutníky, kteří se jeho příchodem dostali na špičku českého bluegrassu osmdesátých let. Skladby jako Panenka či Podobenství o náramcích ze supraphonského alba Poutníci (1987) zlidověly a Robert Křesťan se stal držitelem tří autorských cen festivalu Porta. Po svém odchodu společně s Lubošem Malinou založil Druhou trávu, se kterou následně vydal řadu kritikou i publikem ceněných alb nejen v česku, ale i v USA, kam se každoročně vydává na koncertní turné. V anketě Bluegassové asociace byl několikrát zvolen jako Zpěvák roku. V posledních letech se Robert Křesťan také profiluje jako překladatel americké prózy (W. Eastlake, J. Harrison, N. Mailer).

Charlieho McCoye si u nás spojujeme s foukací harmonikou, ale Charlie je zároveň i skladatel, zpěvák a hráč na kytaru, bicí, vibrafon, klávesy, basu, trumpetu, saxofon, tubu. McCoy je rodák ze Západní Virginie, vyrůstal na Floridě. V osmi letech začal hrát na foukací harmoniku, v patnácti měl svou vlastní country rockovou kapelu, a k harmonice přidal kytaru. V osmnácti se přestěhoval do Nashvillu a v jedenadvaceti už měl pověst vyhledávaného multiinstrumentalisty a studiového hráče. Mezi tím si však odskočil zpět na Floridu a doplnil si studium hudební teorie. Poprvé nahrával pro Roye Orbisona. V šedesátých letech se živil jako bubeník u Stonevalla Jacksona.

Slavnou nahrávku foukací harmoniky ve skladbě Orange Blossom Special udělal McCoy v roce 1965. Výčet hvězd, s nimiž McCoy dále natáčel, zahrnuje Elvise Presleyho, Boba Dylana, Krise Kristoffersona, AI Koopera, Ringo Starra, Gordona Lightfoota, Joan Baezovou, Paula Simona, Leona Russella, Micka Newburryho ad. 

Jednu krásnou historku z natáčení, prý pro McCoye typickou, zachytil ve své vzpomínkové knize rocker AI Kooper. Natáčelo se Dylanovo album Blonde on Blonde (1966) a Dylan chtěl mít v jedné skladbě trumpetu. Protože prý nenáviděl dabování, musela se natočit živě. Takže hrál McCoy zároveň levou rukou na baskytaru a pravou na trumpetu, aniž by vypadl z rytmu. Všichni to vzali samozřejmě, jen Dylan v úžasu přestal hrát, takže se muselo natáčet znovu.