Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Beru na vědomí
Buďte ohleduplní & info o akcích v Praze

Pozvánky zde na webu můžou být neaktuální, snažíme se je upravit. Než vyrazíte na akci, ověřte si aktuální informace u pořadatele. A respektujte prosím všechna hygienická opatření.

přehled článků

"Bulhaři nás mají rádi," říká ředitelka Českého centra v Sofii

kultura | 24. 4. 2013

Bulharsko máme v poslední době spojeno s milionovými demonstracemi proti ČEZu, jenže Bulhaři nás mají rádi. "Doufám, že aféra nepřemůže to dobré, co si o nás myslí," říká Kateřina Churtajeva – ředitelka sofijského Českého centra, které tu funguje už 65 let a je tak vlastě prarodičem všech dalších center po světě. Kateřina tu už "odsloužila" jeden rok, a to na stejném místě jako její předchůdci – centrum funguje celou dobu na adrese Rakovski 100. "To místo se zapsalo do povědomí několika bulharských generací. Na takovou historii je radost i velký závazek navazovat," říká Kateřina.

Připravila: Eva Samšuková
seriál Česká centra po světě

[cc-sofie.jpg]
 

Program v Českém centru se snaží vypíchnout hlavně společné body česko-bulharské historie. A že jich je a že jsou na ně obě strany náležitě pyšné! Po roce 1878, kdy se Bulharsko osamostatnilo, sem totiž odešla silná emigrační vlna. A došlo k tomu ještě několikrát. Češi tady zakládali školy, tvořili nový stát (jeden se dokonce stal ministrem), stavěli železnici, pivovary, byli muzikanty i herci. Dnešní generace se k těmto lidem vrací a stejně tak to dělá České centrum. Zrovna teď představili knihu mladého českého etnologa Marka Jakoubka o Vojvodovu, vesnici na severu Bulharska, kterou založili čeští přistěhovalci. Češi také společně s Bulhary budou prezentovat další knihu bulharského etnologa Vladimíra Penčeva v češtině, která se česko-bulharskému přistěhovalectví také věnuje. České centrum se ale zabývá i současností. Přizpůsobuje svůj program tomu, co frčí mezi Bulhary právě teď. A to jsou, stejně jako v Praze, různé site specific festivaly a dialogy s městem. Těmito koncepty nyní ožívá i Praha, takže není těžké přenést zdejší umění až do Bulharska.
 

[sofie.jpg]


Na co byste návštěvníky v nejbližší době do Českého centra pozvala?
V dubnu probíhá v Sofii největší přehlídka současného výtvarného umění, která se v Bulharsku koná. Letos organizátoři přizvali istanbulskou kurátorku Övül Durmusoglu, která si za motto přehlídky zvolila téma "Blíž, blíže, společně – cvičení pro společný prostor". České centrum na této přehlídce zajistilo zajímavou a reprezentativní účast – instalaci laureátky Ceny Jindřicha Chalupeckého Evy Koťátkové "Domácí vězení". Do programu festivalu byla zařazena i výstava maleb Lubomíra Typlta "Červený rytíř" v prostorách galerie Českého centra.

k_ch.jpgZ jakého projektu jste vy osobně měla radost?
Mě osobně velice potěšilo natočení čtyř dílů Šumných stop věnovaných Bulharsku, které se povedlo zrealizovat s Českou televizí minulý rok a které se právě nyní v ČR odvysílaly. A mám radost též z projektu Noci literatury, který jsme v Bulharsku poprvé zkusili realizovat v loňském roce. Protože na něho lidé reagovali s velkou vstřícností, povedlo se ho letos naplánovat v ještě větším měřítku – číst se bude ze současné literatury na dvanácti místech v Sofii. A kromě toho se k tomuto projektu připojilo letos i deset dalších bulharských měst.

Jaké tři vlastnosti má Vaše Sofie?
Sofie je město s kouzlem pohoří Vitoša. Málo hlavních měst má takový přímý kontakt a každodenní výhled na dvoutisícové hory, na které se dá vyrážet na lyže i vysokohorské túry v podstatě MHD. Sofie je ale také město s výrazným post-socialistickým duchem. Charakter města s rozbitými chodníky, pomníky na každém kroku a stavbami socialistického realismu se proměňuje jen pozvolna. Pro cizince mohou mít tyto relikty minulosti přídech romantiky, při dlouhodobém pobytu mají svá úskalí. A do třetice – výraznou charakteristikou Sofie je z mého pohledu Balkán. Malé kavárničky, sezení venku dlouho do noci, otevřenost a komunikativnost místních, život, který se odehrává na ulici ve výrazně větší míře, než si v Čechách jsme s to představit a připustit – to vše v sobě nezapře ani balkánské velkoměsto.

Tipy na použití Sofie od ředitelky Kateřiny Churtajevy:

Bez%20n%C3%A1zvu(1).jpg

Rozhodně každou návštěvu, která je zde přes víkend, beru na výlet na Vitošu. Je to klášter v podhůří v Bojaně, zapsaný na seznamu UNESCO. Lanovkou či pěšky nahoru a na závěr některou z vynikajících místních specialit – to je recept, který potěší vždy a snad každého.
 

Bez%20n%C3%A1zvu(1).jpg

V centru města je moje nejoblíbenější místo kolem Paláce kultury – na několika desítkách čtverečních metrů je zde nahuštěné vše pitoreskní, co zanechal městu v jeho architektuře socialismus.  

 

Bez%20n%C3%A1zvu(1).jpg

A nakonec bych nejspíš doporučila prohlídku starých sofijských kostelů, především mé nejoblíbenější sv. Sofie, která dala městu i jméno.
 

přehled článků

Teď je ta nejvhodnější doba naordinovat si domácí lockdown s komínkem knih, které jste si už dlouho chtěli přečíst... Mrkněte na našich osm knižních tipů.

Sbalte si svačinu do batůžku a jděte na čerstvý vzduch. Nezapomeňte, že aktuálně je možné ven pouze ve dvou (pokud nejste rodina). Nechte se inspirovat podzimními místy v metropoli a okolí, které máme rádi v redakci CityBee.cz.

Konečně nemusíte sedět v kanclu, máte tolik nápadů na to, co dělat venku, a ono... prší! Jestli už vážně nevíte coby a koušete se doma nudou, nechte se inspirovat!