Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Beru na vědomí

přehled článků

Víme, proč je graffiti v metru nejvyšší metou sprejera

kultura | 10. 10. 2012

Graffiti vytvářeli lidi už v pravěku, akorát tenkrát nesprejovali. Obrázky a nápisy na zdech jsou známé už ze starověkého Egypta nebo Říma. Současná podoba graffiti se objevila někdy koncem 60. let v newyorských čtvrtích Bronx a Brooklyn a jednalo se spíš o jakési podpisy tvůrce – tagy. V českých městech se s graffiti, tagy, šablonami, nálepkami a jinými objekty, umisťovanými lidmi do městského prostoru za účelem tvoření tzv. umění ulice (streetartu), setkáváme již více než 20 let. Už jsme psali o pražských vetřelcíchteď se dozvíte víc o graffiti, jehož českým centrem je Praha, kde navíc 10. října začala tematická výstava Městem posedlí.

Napsala: Markéta Kučerová

 

[metro.JPG]

Pražská graffiti scéna se začala formovat počátkem 90. let. První tvůrci se inspirovali v Berlíně, tehdy přezdívaném jako nejpomalovanější město na světě. Zároveň k nám přijížděli malovat zahraniční tvůrci, především z Německa, jejichž práce se staly vítanou inspirací pro domácí. Writer chce, aby jeho dílo bylo vidět a zároveň svým umístěním vyvolávalo respekt ostatních tvůrců, vyhledává tedy viditelná místa, jako jsou zastávky MHD, nádraží, podchody, mosty.

[graffiti%20%284%29.JPG]Zpočátku se u nás graffiti objevovaly na statických místech, ale stejně tak jako kdysi lákalo writery newyorské metro, i to pražské se dočkalo v polovině 90. let pozoruhodných graffiti výzdob. Pomalovat celý vagon nebo dokonce celou soupravu (WC – wholecare, WT – wholetrain) – to už vyžadovalo větší odvahu a organizovanost takzvaných crews (skupin tvořících pod jednotnou identitou). Na rozdíl od pomalovaných zdí se metro pohybuje městem a ovlivňuje život mnohem více lidí – a to je pro sprejera ta pravá výzva. Přestože dnes pomalované vagony už téměř vymizely, prostory metra se stále těší pozornosti writerů. Zdobí především interiéry vagónů a stanic, a to hlavně na těžko dosažitelných místech.


[graffiti%20%285%29.JPG]V posledních letech se prezentace graffiti tvorby přesunula na internet – na nejrůznější sociální sítě a fóra, kde tvůrci prezentují fotky svých děl. Ta mají v dnešní době často mnohem kratší životnost než dříve. Státní správa a samosprávy se s nimi snaží "účinněji" bojovat, vymýšlejí nejrůznější kampaně na potírání nelegální tvorby (např. kampaň Prahy 2: "Přemluv vnuka". Praha 1 zase využívá speciálního ochranného nátěru budov). Zároveň se graffiti stalo součástí galerijních sbírek po celém světě, například v Praze nyní začíná v prostorách Galerie městské knihovny mezinárodní výstava Městem posedlí, která chce poukázat na vztah tohoto fenoménu k životu města. Kromě fotografií děl našich i zahraničních tvůrců nabídne výstava i prezentaci děl vytvořených přímo v prostorách galerie i mimo ni – například velkoformátové dílo v proluce domů na Národní třídě (bohužel však kvůli nesouhlasu architektů bude vynecháno velkolepé plánované pomalování pilířů Nuselského mostu).

Motivace tvorby graffiti může být různá, na jednu stranu jde o jakési uzurpování si prostoru s poselstvím: "Tady jsem já (my)!", nebo o vyjadřování a šíření určité myšlenky, upozornění na nějaký problém či jen o podnět k zamyšlení. Městské prostředí je místem, kde probíhá komunikace a graffiti je jednou z jejích forem. Přestože je často očerňováno, je hluboce zakořeněno v životním stylu města. Jenže tvůrci graffiti se kreslením na veřejné nebo soukromé majetky dopouští porušení zákona – od přestupku až po trestný čin. Řekněte sami, jestli by vás nenaštval "cool" podpis writera na čerstvě nahozené omítce vašeho domu. Jsou tu ale i místa, ze kterých vás kvůli sprejování za mříže neodvezou. V Praze mezi ně patří třeba vymezená zóna v okolí Barrandovského mostu, betonová zídka poblíž tramvajové zastávky Těšnov nebo legální zóna na Orionce v Modřanech (nejvstřícnější jsou ke graffiti radnice městských částí Praha 4 a Praha 10).

[graffiti.JPG]

Zůstává otázkou, jestli legální zóny přispívají ke snížení nelegální tvorby. Každopádně ale nabízejí prostor těm, kteří se z různých důvodů chtějí vyhnout problémům se zákonem, chtějí se scházet s ostatními writery, nebo těm, kteří si prostě v klidu chtějí něco namalovat bez zbytečných stresů. Avšak mnozí sprejeři tyto prostory neuznávají, protože jim chybí adrenalin z toho, že dělají něco na hranici zákona nebo jim takto vymezený prostor připadá kýčovitý, bezobsažný a nudný.

Většina tvůrců jsou anonymní osoby, kdy jedinou informací o nich je jejich dílo pod smyšlenou přezdívkou. Tvůrci graffiti používají město jako své umělecké plátno s vědomím , že cizí lidé význam jejich malby nemohou pochopit. Tato veřejná a přesto vlastně velmi soukromá přehlídka jejich díla jim dává pocit moci – tváří v tvář se writer vychloubá svým dílem veřejnosti, ale sám často zůstává mimo ni.

Strpěli byste hezké graffiti třeba na vlastním domě?

[graffiti%20%287%29.jpg]

Psali jsme také o dalším umění, které se tvoří na ulici: Víme, co je to busking a že to není žebrota
Celou středu také můžete soutěžit o knihu Subkultura a styl: Vyhrajte knihu o subkulturách a vyrazte do pražských ulic

přehled článků

Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější akce v metropoli pro malé i velké. Poradíme vám, kam s vašimi ratolestmi v Praze vyrazit, pokud se chcete pobavit, inspirovat nebo jen utéct nudě sobotního či nedělního odpoledne.

Vybrali jsme nejlepší zmrzlinárny v Praze, nejen v centru, ale i dál od řeky. Ochutnat můžete klasickou zmrzku, parlorky (tedy cookies se zmrzlinou) i lahodný sorbet.

Konečně nemusíte sedět v kanclu, máte tolik nápadů na to, co dělat venku, a ono... prší! Jestli už vážně nevíte coby a koušete se doma nudou, nechte se inspirovat!