Člověk, příroda a šamanismus - Život a smrt

Šamanismus je první světonázor fungující již od úsvitu lidských dějin, takže má za sebou přinejmenším úctyhodných 40.000 let, což jistě obnáší nashromáždění mnoha zkušeností a moudrostí. Je to transkulturní fenomén s místními specifiky. Vyskytoval se na celém světě a dodnes ještě žije svou existenci třeba právě u indiánů v Jižní Americe, zvlášť v Amazonii. Každý z nás jej však nese v sobě, aniž to tušíme, dál v zapadlých koutech mozku jako dávné dědictví lidstva s kolektivní zkušeností mnoha tisíciletí. Jeho integrální součástí je animismus a nomádský způsob života lovců, sběračů a pastevců. Šamanismus není žádné dogma, šamani se nikdy neorganizovali, byli vždy sami za sebe, je to záležitost osobní predispozice, praxe, interpretace, schopností a inspirace. Realizuje se v představách šamana, který se identifikuje s Matkou přírodou, potažmo s kosmem, o které se také stará.
            Šamanismus je stav mysli, způsob nazírání na duchovní profil světa se snahou ovlivňovat přírodní síly pomocí styku právě s duchovními silami přírody. Šamanismus je prastará duchovní, lékařská a filosofická praktika vycházející z přesvědčení, že mimo našeho reálného světa existuje i svět duchovní. Ten je pro profánní lidi neviditelný, ale pro šamany přístupný cestou řady metod už jako jeho snaha o udržování rovnováhy mezi materiálním a duchovním světem, o udržování duchovních hodnot světa, o udržování životadárných sil Matky přírody, o udržování lidské existence na Zemi.
Na šamanismus si však nelze hrát, což v posledních letech je častá módní snaha obyčejných profánních lidí na Západě snažících se za každou cenu odhalit mystéria šamanismu a přírody k svému pobavení či dokonce byznysu. Opravdový šaman žije v srdci své komunity, o kterou se stará svými technikami, zpěvy, tanci, hymny, magií, transem, psychoterapií, léčením, udržováním posvátného vztahu lidí k přírodě, protože je to jeho úkol, řehole, úděl a hlavně nikam se necpe na veřejnost, už proto, že ví, že nic neví.