Příběh mého domu. Archivy vyprávějí

Návštěvníkům přibližuje možnosti archivního bádání a ukazuje, jak lze krok za krokem dohledat základní informace o konkrétní nemovitosti. Prostřednictvím rozmanitých archivních pramenů představuje stavební i majetkoprávní vývoj různých typů objektů a zároveň dokládá, že při hledání historie domů lze odhalit i širší příběhy – sociální, kulturní i hospodářské.

Pro výstavu byly vybrány reprezentativní příklady různých typů nemovitostí rozdělených do čtyř kategorií: bydlení, práce, veřejné stavby a volný čas, situovaných na území Středočeského kraje. 16 objektů je na výstavě prezentováno na panelech – vždy 4 budovy v jedné sekci. 29 objektů je pak představeno v badatelně, kde si návštěvníci mohou vytáhnout příslušnou krabici a přečíst si krátký text, načíst QR kód do aplikace, kde je rozšířenější text, a poté si prohlédnout kopie archivních materiálů, které autoři u objektů vybrali a použili.

Zájem o dějiny nemovitostí patří dlouhodobě k nejčastějším badatelským tématům v archivech a hned po genealogii představuje druhý hlavní důvod, proč se badatelé na archivní instituce obracejí. Nemovitosti jakožto hmotní nositelé historické paměti mnohdy skrývají mimořádně cenné příběhy, ať již v podobě autorství významných architektů, nebo vazeb na osobnosti kulturního, politického, hospodářského či regionálního života. 

Výstava ukazuje různé formy bydlení v různém čase a sociálním prostředí. Od dělnických domků v Martiněvsi a chudobince v Mratíně přes nájemní dům v Mladé Boleslavi spojený s rodinou Adiny Mandlové až po podnikatelskou vilu Pachlových. Připomíná také přeplněnou Wimrovnu v Příbrami a experimentální domky v Kouřimi jako ukázky odlišných přístupů k bydlení. Téma práce představují průmyslové a hospodářské stavby. Podskalský mlýn v Kolíně ukazuje modernizaci tradiční výroby, továrna RUPA v Modřanech vývoj průmyslu i jeho znárodnění. Hospodářský dvůr v Měšicích dokládá propojení zemědělství, správy a pracovního zázemí. Veřejné budovy ilustrují, jak fungovala v dané době společnost. Radnice v Kolíně představuje městskou správu, nemocnice vývoj zdravotnictví a školy moderní vzdělávání. Kostely, Husův sbor či sokolovna reprezentují objekty, kde fungoval duchovní a spolkový život, zatímco synagoga v Příbrami připomíná zaniklou část dějin. Téma volného času se promítá ve stavbách určených pro kulturu a zábavu. Kino Modrý kříž ukazuje nástup filmu, divadlo v Kolíně veřejnou kulturní iniciativu a sokolovna v Rakovníku spolkový život. Městské lázně ve Mšeně pak dokládají rozvoj rekreace a hygieny v meziválečném období.