Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Beru na vědomí
Zavřít reklamu
  Největší kulinářský festival na světě!

Fragmenty paměti: Svatovítský poklad

Menu
náš tip
27.03. do 26.07.
10:00 - 17:00
Pražský hrad
web
  • Omlouváme se, ale Vaše zařízení
    neumožňuje vygenerovat akci přímo.

    Pro zaslání náhradního exportu v e-mailu
    se musíte nejprve přihlásit.
Fragmenty paměti: Svatovítský poklad

Výstava v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním.

Pražský hrad
Pražský hrad, jízdárna
119 08, Praha 1
Vizitka pořadatele 
 

Žádný jiný král neobdaroval katedrálu tak velkoryse a vznešeně, píše o Karlovi IV.  středověký kronikář František Pražský. Připomíná tím jeho zásadní, někdy však opomíjenou činnost, totiž sbírání a vystavování ostatků svatých. Výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti.

Císař Karel IV. nesplnil jen stavební sen o gotické katedrále na Pražském hradě. Poklad sv. Víta, cíleně rozšiřovaný a obohacovaný, byl nejvýraznějším dokladem panovnické ambice opřené o přímluvu nebeských patronů. Byl – a je – svědectvím víry a naděje. O příbězích, jimž můžeme porozumět jen skrze předměty, které jsou neoddělitelnou součástí evropské paměti.

Umělecká díla předních světových umělců vybízí k přemýšlení nad nimi. Jak rozumět záhadným stavbám Edmunda de Waala? Co vypovídají fotografické dokumenty Josefa Koudelky? Jakou řečí k nám promlouvá do minulosti se obracející zrcadlo Gerharda Richtera nebo snový filmový příběh Juliana Rosefeldta? Nad židovsko-křesťanskými tradicemi západní civilizace se zamýšlejí zase práce Marka Wallingera a Francise Bacona. Zneužívání (státní) moci je společným tématem Anselma Kiefera, Magdaleny Jetelové a Josepha Beuyse. Jsme ale vůbec připraveni ohlédnout se zpět a poučit se z vlastní minulosti?

Výstava představuje rozmanité přístupy, jak objekty, dějiny a současnost interpretovat. Lidstvo získávalo moc budováním rozsáhlých informačních sítí, které společnosti a politické systémy využívaly k prosazení svých cílů. Demokratické systémy umožnují volné proudění informací nezávislými kanály, zatímco totalitární režimy soustřeďují informace do jednoho centra. I sbírku relikvií z pražské katedrály můžeme nahlížet jako jeden ze silných komunikačních nástrojů církve. I když z jeho někdejší velkoleposti se dochovaly pouhé fragmenty.

Autorem a hlavním kurátorem výstavy je Jiří Fajt.
Spolupracujícími kurátory jsou Lennard Hoffmann a Vladimír Kelnar.

Výstavu pořádá Správa Pražského hradu
s hlavním partnerem výstavy, Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze.


Zpět na homepage