Zavřít reklamu
Vracíme se do Petrkova, abychom si poslechli francouzskou hudbu, kterou Suzanne měla ráda a její slova: básně, texty, dopisy.
Podle slov svých synů si připadala jako zapomenutá uschlá kůrka za kanapem. A také podle slov jejich synů by prý bylo pro ty dva lépe, kdyby se nikdy nepotkali. To byste tady nebyli vy dva, podotkla tehdy mladá žena na své první návštěvě Jirky a Daníka Reynkových v Petrkově. A Jiří jen s úsměvem pokrčil rameny: No co, to už nejde změnit.
"Pokojík à la V.Gogh, kam chodím ukrýt svá trápení. Jedna stěna s růžovým nátěrem, staré kanape, to je celá chudoba. A vrchol, výhled na starou lípu a několik hezkých Reynků na zdi (vlaštovka), to je zase všechna nádhera."
