Soukromé rozhovory

Mlčení druhého člověka. I když mluví. Za slovy mlčení. Mlčení Boha. Za našimi slovy, kterými se ho snažíme dotknout.

Bergmanovská variace na téma manželství a ztráty víry. Víry v sebe, víry v druhého člověka, víry v Boha. Sonda do vztahu muže a ženy.

"Tak budiž. Jsem nevěrná žena. Žiju s jiným mužem. Už víc než rok. Podvádím Henrika." Po smrti své matky našel Ingmar Bergman její deníky. Z nich se dozvídá, proč celé dětství cítil mezi svými rodiči něco nepojmenovaného, co otravovalo vzduch celé rodiny. Začne se mu skládat obraz jeho matky jako chytré a temperamentní ženy, která je po boku pastora Henrika (Bergmanova otce) frustrovaná, připadá si jako ve vězení, nemůže dýchat, nemůže být sama sebou. Matka tří dětí a manželka pastora, který neděli co neděli káže v kostele o morálce, se zamiluje do o patnáct let mladšího studenta teologie. A on do ní. Začne jejich milenecký vztah. Anna má pocit, že se tím dokonce zlepšuje její vztah s Henrikem. Zároveň se cítí strašně, že manželovi lže. Jednoho dne potká svého starého strýce, také pastora, a ve chvíli slabosti se mu ke všemu ve zpovědi přizná. Strýc trvá na tom, že musí Henrikovi říct pravdu. Pravda totiž osvobozuje, tvrdí. Anně se to nezdá, nakonec ale strýcovu radu poslechne. A je to zjevně to nejhorší, co mohla udělat. Henrik v první chvíli vypadá, že všechno vstřebá, pochopí a odpustí. Druhý den se manželé probudí do pekla. Začínají tvrdé výslechy, Henrik chce znát všechny intimní podrobnosti Annina mileneckého vstahu. Na jevišti sledujeme neskutečnou kombinaci trapnosti, krutosti a humoru. Postavy se obnažují na kost. Henrik vyhrožuje odebráním dětí. Jak tohle skončí? Má takto rozvrácený vztah šanci na uzdravení? Dá se tahle rozbitá broušená váza ještě někjak poslepovat? A neztratí přitom oba protagonisté životního dramatu poslední zbytky své důstojnosti?