Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Beru na vědomí
Zavřít reklamu
  Vánoční slevy na gastronomické zážitky

Hodina osvobození: Válečný plakát 1938–1945

Menu
náš tip
08.05. do 28.10.
10:00 - 18:00
Pražský hrad
web
  • Omlouváme se, ale Vaše zařízení
    neumožňuje vygenerovat akci přímo.

    Pro zaslání náhradního exportu v e-mailu
    se musíte nejprve přihlásit.
 
Hodina osvobození: Válečný plakát 1938–1945

Představena bude téměř stovka originálních válečných plakátů a vyhlášek společně s unikátními trojrozměrnými exponáty. 

 
Cena: Zdarma
 
Pražský hrad
Pražský hrad, Císařská konírna
119 08, Praha 1
Vizitka pořadatele 
 

Při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války připravila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha a Vojenským ústředním archivem rozsáhlou výstavu, která návštěvníky provede všemi významnými milníky největšího válečného konfliktu lidských dějin.  Představena bude téměř stovka originálních válečných plakátů a vyhlášek společně s unikátními trojrozměrnými exponáty.  

V roce 1940 vznikl ve Velké Británii ikonický plakát s portrétem britského premiéra Winstona Churchilla a nápisem „Čechoslováci, hodina vašeho osvobození přijde!“. Před osmdesáti lety, 8. května 1945, se tato slova naplnila. 

 Plakáty z období druhé světové války jsou nejen historickým svědectvím, ale i fascinujícím příkladem propagandy. Papírový plakát se stal levným, dostupným a velmi mocným nástrojem masové komunikace. Válečný plakát měl od samého počátku velmi blízko k politické propagandě. Démonizace nepřítele měla vést ke vzteku, k touze pomstít se. V překrucování skutečnosti dosáhla opravdového mistrovství německá válečná propaganda, která vydávala jednoznačné porážky za taktická vítězství. Spojenecký válečný plakát byl naopak věcný, srozumitelný a výrazně nepřeháněl.  

I dnes tyto plakáty působí silně. Jsou nejen vizuálním otiskem doby, ale i psychologickým nástrojem, který svou sugestivní silou dokázal ovlivnit veřejné mínění. Jejich rychlé šíření a životnost delší než rozhlasová či novinová zpráva zajišťovaly, že se staly trvalou součástí válečného příběhu.


Zpět na homepage