Nemusíte jezdit daleko za hranice Prahy, abyste si užili rozmanitosti přírody. V Praze se dá objevit všechno, třeba i dřevěné povalové chodníky přes mokřady jako na šumavských turistických stezkách či kmeny trčící z pískového jezera.
Štěstí na mimořádně pestrý přírodní rámec mají Hostavice a Dolní Počernice. Na jejich území najdeme jak les, tak i potoky a rybníky, suchý poldr Rokytku s mokřady a přírodní rezervaci Na Pískovně. Navíc se obě čtvrtě nacházejí přímo na okraji přírodního parku Klánovice – Čihadla.
Zajímavostí je, že se v celé oblasti počítá s výstavbou největší pražské přírodně – rekreační zóny, která se má rozprostírat od Černého Mostu až po Hostavice a Dolní Počernice a má se tu objevit rozsáhlá síť hypo-, in-line- a cyklo-stezek.
Jakoby už sama pestrost přírody nestačila, Dolní Počernice mají ještě jeden trumf v rukávu a to neobvyklé množství památek.
Po všech nejkrásnějších přírodních zajímavostech a památkách Hostavic a Dolních Počernic je možné si udělat příjemnou vycházku podle orientační mapky.
OBRAZEK 7 MAPKA
Vycházku začneme u konečné autobusu č.110 ve středu Hostavic, kam se pohodlně dostaneme stromovou alejí také z blízkého nádraží Praha – Dolní Počernice (na mapce vyznačeno přerušovanou čarou). Před námi je zelená plocha podlouhlého parku Vidlák, který byl zřízen na místě bývalého stejnojmenného rybníka na Hostavickém potoce. Původní rybník připomíná i název ulice a vrby okolo naznačují, kde se dříve rybník nacházel.
Vydáme se Pilskou ulicí do původního jádra vsi. Hostavice jsou vesnicí středověkého původu, první zmínka o nich je již z roku 1432. Až do konce 19. století byly nevelikou zemědělskou vsí, což dodnes potvrzuje poměrně malé vesnické jádro. Největší nárůst obyvatel v Hostavicích zazanamenali v době první republiky, kdy na katastru Hostavic na druhé straně Českobrodské silnice vyrostla rozsáhlá legionářská kolonie rodinných domků nazvaná Jahodnice. Počet obyvatel tak vzrostl z 208 v roce 1921 na 1161 v roce 1930 a počet domů ve stejném období z pouhých 22 domů dokonce na 174. Záměry dalšího rozvoje Hostavic za první republiky přitom byly, jak se brzy dozvíme, ještě mnohem velkolepější. K Praze byly Hostavice připojeny v roce 1968 společně s Kyjemi jako jejich osada.
Nejzajímavější památkou Hostavic je zámek čp. 9 uprostřed zámeckého parku, což je poměrně novodobá stavba z druhé poloviny 19. století v historizujícím pojetí, čili nejedná se o zámek v pravém slova smyslu, nýbrž spíše o vilu. Zámek s pozemky koupil od statkáře Kolmana v roce 1934 podnikatel Baťa, který zde měl v úmyslu vystavět rozsáhlé zahradní město na pláni na Čihadlech. Navrhl i vlastní regulační plán. Satelitní město mělo být naprosto soběstačné -s náměstím, vlastním obchodním centrem, spolkovým domem, kavárnou, lázněmi, tělocvičnou i školou a v údolí Rokytky měl být vybudován velký sportovní areál i s tenisovými dvorci. Z důvodu zamezení jednotvárnosti zástavby se v zahradním městě měly střídat dvojdomky a domky ve skupinách, všechny v zahradách s nízkými ploty. Bohužel z celého projektu v době těsně před válkou v napjaté politické situaci sešlo a přednost dostalo vojenské cvičiště. V padesátých letech 20. století se zámek změnil na základní a mateřskou školu a od od roku 2005 tady sídlí soukromá vysoká škola tělesné výchovy a sportu. V době, kdy zámek kupoval podnikatel Baťa, bychom v přízemí s klenutými stropy našli dvě kuchyně a tři pokoje a v patře deset místností. Z tehdejšího interiérového vybavení se do dnešních dnů zachovala kachlová kamna s reliéfy.
Na návsi před domem čp. 7 stojí zvonička s jehlancovitou šindelovou stříškou. Mezi trámy je zavěšený zvonek s reliéfem sv. Jana Nepomuckého. Při opravě zvoničky bylo uvnitř nalezeno pouzdro, které udává jako letopočet jejího zřízení rok 1730.
Od zvoničky pokračujeme ulicí Pilskou, Froncovou a zabočíma vpravo do Farské ulice, jdeme na její konec a v jejím pokračování jdeme dále pěšinou do údolní nivy suchého poldru Čihadla, kde nás očekávají opravdové přírodní hody.
Suchý poldr Čihadla je největší realizovaný hydro-ekologický projekt v Praze. Koryto Rokytky, které bylo v minulosti uměle zregulováno a narovnáno, bylo opět přetvořeno do přírodní podoby s meandry, mokřady a umělými tůňkami.
I soutok se Svépravickým potokem byl posunut dále po toku a Svépravický potok tak protéká po okraji lesa přímo mezi kmeny stromů.
V případě velké vody se celý poldr uzavře, nechá se zatopit a tím působí jako protipovodňová obrana. Celá oblast připomíná mokřady s dřevěnými povalovými chodníky někde na blatech.
Za první lávkou přes Hostavický poptok můžeme odbočit po pěšince vpravo, po chvíli, přejdeme dřevěnou lávku přes Rokytku.
Zavřít reklamu
