Výstava divákům ukazuje veřejnosti neznámou, běžně neviditelnou součást společnosti prostřednictvím muzejní prezentace.
Sesbírané artefakty a životní příběhy bezdomovců předkládá podobně, jako kdyby se jednalo o pradávná společenství nebo civilizace ze vzdálených míst planety. Přitom Dýmová hora se rozkládala v místě, kde dnes stojí domy
s exkluzivními byty. Výstava kombinuje faktografii, objekty přibližující fungování bezdomoveckých komunit, textové
a obrazové dokumenty, které během svého několikaletého výzkumu Epos 257 shromáždil. Zachycuje však i subjektivní rovinu legend a mýtů, jež se k Dýmové hoře a jejím obyvatelům váží. Výstava vrcholí konferencí a vydáním knihy, která je svébytnou výpovědí lidí bez domova o životě v místech vyloučených a přehlížených a zároveň shrnutím celého projektu.