Psaní jako ultimátní záležitost

Psaní pod tlakem, vlivem i na hraně sil. Literatura jako posedlost, únik i sebedestrukce. Co se stane, když se tvorba promění v absolutní nárok na život člověka? „Žádná lidská bytost není uzpůsobena dlouhodobě unést absolutno v ohraničeném stavu. Za to položit vlastní život, za plného vědomí, je oběť nejvyšší: smrt, muka, šílenství…“ Třetí festivalový večer bude patřit básníkům, kteří psaní chápali jako krajní zkušenost — jako iniciační cestu, posedlost i zápas s vlastním vědomím. Společně se přiblížíme autorům stojícím „u bran absolutna“, jejichž tvorba vznikala na hraně vyčerpání, extáze i šílenství.

Průvodcem večera bude básník a editor Robert Janda, jehož vlastní tvorba i editorská práce dlouhodobě směřují k tématu experimentální a spirituálně vyhrocené poezie. Ve své antologii Ultimátní básník u bran absolutna shromáždil texty autorů, jako jsou Arthur Rimbaud, William Blake, Paul Celan, Antonin Artaud nebo Vladimír Holan.

Robert Janda (*1966, Plzeň) je básník a příležitostný editor. Jeho tvorba vychází z poetiky experimentální poezie, zároveň však směřuje k hlubšímu zkoumání významů, jazyka a mezních stavů lidské zkušenosti. Je autorem knih Omamné odéry, Za vyplazený jazyk, Bohorovné horory či Filo pendere. Publikoval v časopisech Tvar, Host, Souvislosti, Psí víno a dalších.