Architektura Prahy mezi přísností a diskotékou
Na architektonické dědictví devadesátých let máme často tendenci hledět trochu skrz prsty. Po dlouhodobém narovnávání vztahu odborné i laické veřejnosti k poválečné architektuře nyní přirozeně přichází na řadu důsledné zhodnocení stavební produkce po pádu komunismu. Na jedné straně tehdy stála přísnost inspirovaná meziválečnou modernou, funkcionalismem a také formálně i obsahově „umravněnou“ architekturou Aleny Šrámkové, na straně druhé svobodně rozverná postmoderna vzývaného Západu.
Devadesátky si často spojujeme s divokými večírky, uvolněnými konvencemi a optimistickou atmosférou – a ta se promítala i do stavebních projektů. Zatímco architektonická obec z tohoto období vyzdvihuje návrat k přísným proporcím, poctivým materiálům a stavbám s uvědomělým charakterem. Širší veřejnosti utkvěl v paměti spíše kýč: nápadné tvary, zlaté rámečky a exhibice kapitálu. Obě tyto perspektivy, stejně jako jejich prolínání a do jisté míry i soupeření, tvoří fascinující obraz této dekády.
Výstava představuje třicítku vybraných staveb realizovaných na území Prahy z let 1989–2004, umístěných na časové ose, a sleduje také okolnosti jejich vzniku: fungování profesních spolků, nástup prvních hobbymarketů či to, jak o architektuře mluvila politická reprezentace. Součástí výstavy jsou opulentní židle Olga od Bořka Šípka, které původně navrhl pro Kancelář prezidenta republiky na Pražském hradě jako reprezentativní stohovatelné křeslo pro Španělský sál. Václav Havel o Šípkovi kdysi řekl: „Zvolna jsem si zvykal na Bořkovo umění, trvalo to dlouho, ale pak jsem si na něj zvykl tak, že bez něj nemohu být.“ Kolektiv Dynamický Blok pak ironizuje estetiku devadesátých let a prostřednictvím memů, tj. satirických obrázků, glosuje události z architektury této rozporuplné éry. Audiovizuální smyčka z archivu České televize spolu se souborem fotografií zasazuje sledované období – od sametové revoluce po vstup České republiky do Evropské unie – a jeho stavby do širšího společenského kontextu. Výstava společně se stejnojmennou knihou od autorů Matěje Beránka, Jana Bureše, Radka Šrettra Úlehly a Adély Vaculíkové, vydanou nakladatelstvím IPR Praha, otevírá prostor číst devadesátky bez předsudků i sentimentu.