Výstavu připravil hostující kurátor a publicista Russell Ferguson z Los Angeles.
Bohemia propojí díla sedmatřiceti umělců a umělkyň, mezi nimiž figurují rozmanité osobnosti jako Alice Neel, Wolfgang Tillmans, Nan Goldin, Libuše Jarcovjáková, Bijan Saffari, Martin Wong, Stan Douglas, David Wojnarowicz, Roy Arden a řada dalších. Někteří z těchto umělkyň a umělců se na společné výstavě objeví vůbec poprvé. Pro většinu platí, že jejich díla byla v České republice dosud k vidění zcela zřídka. Výstava pokrývá období od padesátých let minulého století až do počátku nultých let tohoto milénia a zahrnuje různá média, převážně fotografii, video a malbu. Kaleidoskopický zážitek končí na přelomu století, kdy bohéma – ač stále celosvětový fenomén – začíná ztrácet na obrátkách kvůli prudkým společenským proměnám.
Už od svého zrodu v polovině 19. století v Paříži byla myšlenka bohémství významnou složkou umělecké identity. Bohemia jakožto region, tedy Čechy v latině, propůjčila své jméno kulturnímu hnutí a životnímu stylu. Jeho hodnoty vždy vycházely z oddanosti umění v nejrůznějších podobách, z přijetí plné svobody, odmítání práce a konvenčních ambicí, a to i za cenu chudoby.
Výstavu otevírají díla zachycující poválečnou Paříž plnou neutichajících kaváren a barů, mimo jiné fotografie ze série Eda van der Elskena nazvané Milostný příběh v Saint-Germain-des-Prés. Pozici Paříže následně převzal její zaoceánský rival New York a vystřídal ji v roli světového hlavního města bohémy. Stěžejní díla této éry zahrnují i krátký film Roberta Franka a Alfreda Leslieho Pull My Daisy (1959) nebo portréty radikální malířky Alice Neel. Výstava dále pokračuje zachycením „swingujícího Londýna“ šedesátých let, kde bohéma s nadšením přijala i módu a celebrity – díla této doby reprezentují například Richard Hamilton a Ken Russell. Se sílícím hnutím hippies se srdce bohémy během šedesátých let přesunulo do psychedelického San Francisca. Příchozí si mohou prohlédnout výjevy z proslulé čtvrti Haight-Ashbury na fotografiích Williama Gedneyho či snímky Billa Owense z festivalu v Altamontu. Poté se bohémská scéna vrátila do New Yorku, metropole snoubící se s nebezpečím a špínou, o níž se v sedmdesátých letech leckdo domníval, že se ocitá na pokraji nevratného úpadku. Výstižně ji ilustruje dílo Nan Goldin ve slide show pojmenované Balada o sexuální závislosti (1985) a instalace Nevilla D’Almeidy a Heilia Oiticicy CC5 Hendrixwar / Probíhající program Cosmococa.
Od sedmdesátých let se již bohéma nekoncentrovala při jedné metropoli a v různých podobách začíná bujet v Teheránu (s elegantními kresbami tužkou od Bijana Saffariho), Vancouveru (s fotografiemi Roye Ardena), Záhřebu (s performancemi a fotkami Tomislava Gotovace) nebo v Praze. Českou bohému reprezentují snímky Libuše Jarcovjákové, průkopnice fotografického dokumentu ostrakizované LGBT scény v normalizačním Československu osmdesátých let. Závěr výstavy zachycuje melancholii přelomu století díly Gabriela Orozca z Mexika či Wolfganga Tillmanse z Londýna, která stále evokují hédonismus a bary Paříže 19. století, kde příběh bohémy začíná.
Díky mezinárodním výpůjčkám z muzeí jako jsou Bronx Museum of the Arts, Art Institute of Chicago, Museum of Fine Arts v Houstonu, Jewish Museum v New Yorku, sbírky M+ Sigg Collection, Walker Art Center a J. Paul Getty Museum i ze soukromých sbírek a galerií jako jsou Marian Goodman Gallery, David Zwirner a Pace Gallery, zahrnuje výstava celkem sedmasedmdesát uměleckých děl.
Projekt doprovází stejnojmenná, bohatě ilustrovaná kniha Russella Fergusona, která v mezinárodní distribuci vychází ve spolupráci s Hatje Cantz. V kapitolách s názvy jako „Opíjet se bez oddechu“, „Pop nebo trop“ a „Broadway vypadala tak středověce“ autor hlouběji prozkoumává nonkonformní umělecký životní styl, který nepřestává fascinovat.
Výstava Bohemia: Příběh fenoménu, 1950–2000 bude otevřena od 23. března do 16. října 2023 a doprovází ji pestrý program debat, projekcí a workshopů.
