David Claerbout Olympia

Ve své tvorbě zkoumá za pomoci videa a digitální fotografie zejména koncepční dopad plynutí času, jako je tomu i v případě jeho videoprojekce Olympia z roku 2016, která je v Galerii Rudolfinum k vidění do 26. července 2020.

Olympia je virtuálním záznamem v reálném čase ukazujícím postupný a neúprosný rozpad nacistického stadionu v Berlíně, který byl v roce 1936 postaven na Hitlerův pokyn pro letní olympijské hry. Monumentální projekce, naprogramovaná na časový úsek tisíc let, na dvou plochách ukazuje, jak příroda redukuje monstrózní stadion na ruinu bez jakéhokoliv lidského zásahu.

“Dílo neobsahuje žádnou přímou kritiku třetí říše, je to pouze čas sám o sobě, jenž koná ve smyslu pomsty. Na Olympii se lze dívat také jako na pokus postavit biologické trvání – například čas jednoho lidského života – proti ideologické konstrukci, což platí obzvlášť v kontextu nacistické éry s referencí na Hitlerovu touhu vybudovat tisíciletou říši a s tím související teorií o hodnotě ruin, zřícenin nacistického hlavního architekta Alberta Speera”, uvádí kurátor výstavy a ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.

Hlavní horizontální projekční plocha zachycuje eliptický pohyb virtuální kamery kolem hlavního prostoru stadionu, zatímco druhá, vertikální plocha se zaměřuje na monumentalizované detaily, jako sochy atletů, ornamenty na budově, krajinu apod.
Pomocí technologie videoher a digitální reprodukce architektury stadionu umělec vytvořil virtuální svět zbavený života. Přesto, že tento obraz nápadně postrádá jakýkoliv lidský prvek, je zde metaforicky přítomen alespoň v podobě měnícího se životního cyklu. V průběhu projekce můžeme pozorovat růst plevelů „zavlažovaných“ počítačovým programem, který přesně reaguje na načítaná data aktuálního stavu počasí a pozici slunce v Berlíně. Algoritmicky kalkulovaný proces generuje denně nové obrazy růstu i zániku.